Neco málo o nás
Jak to všecko začalo
Náš společný příběh sa začal psať na konci roka 2019. To sa zrovna Klárka vrátila z Irska a napadlo ju napsať článek o sobě aj cestování. Nekolik hodin po vydání ho četl Tom, kerému sa natolik zalúbil, že Klárce napsal neco velice vtipného, jak to má Tom ve zvyku, a tým ju zaujal. Začátkem roka 2020 sme sa už potkali a brzo na to aj vzájemně zamilovali. Zjistili sme, že sdíláme néenom lásku jeden k druhému, ale aj k našemu rodnému Valašsku a začali sme přemýšlať, co bysme společného mohli podnikať.
Oba sme přestávali viděť smysl ve stavění vzdušných zámkú v korporátoch a do teho všeckého zasáhla ruka covidová. Chceli sme dělať neco, co bude baviť nás aj ludi kolem nás, bude nám to dávať smyl a naplňovať nás to. Chceli sme vytvořiť neco, co tu po nás zanechá nejaké pozitivní stopy, neco, za co na nás budú naše děti hrdé a co jim umožní sa rozhodnúť, esli nás v naší cestě budú následovať. Chceli sme dokázať sobě aj jednú našim dětem, že sa dá žiť aj inak a nebjehať furt dokola krysí závod. Uvědomili sme si potenciál našeho kraja aj cesty, keré byly do tej doby ešče neprošlapané. A tým to všecko začalo.
Od prvních návrhů ponožek, prvních vysypaných pohankových slupek a prvních prototypú, keré už ani na našem eshopu dneska nenajdeš, sa nám podařilo dojíť k výrobkom, s kerýma sme spokojení. No aj tak vymýšláme furt nejaké nové a vylepšujem ty púvodní. V listopadu 2022 sme spustili eshop s prvníma výrobkama. Všecky naše návrhy aj výrobky, keré gdo gdy kúpil, prošly našima rukama. Všecko si sami navrhujem a vymýšláme, s výrobú nám ale pomáhajú šikovní ludé z Valašska, lebo by to na dva ludi bylo tolik práce, že by sa to nedalo ani náhodú stíhať. Za našima výrobkama sa skrývajú hodiny práce šikovných švadlenek, pletařú aj pletařek, babiček a aj maminek na rodičovskej "dovolenej" a samozřejmě aj nás. No my to ale děláme s takú radosťú a láskú, že to do toho ani nepočítáme. Sme vděční, že sa nám podařilo navázať spoluprácu s tak fajnýma luďma, keří majú naše výrobky rádi a rádi s nama spolupracujú.
Hlavně proto, že máme rádi našu zem, chcem všecko dělať s ohledem k ní a takéj podpořiť českú ekonomiku. Je velice lehké, zadať prácu do zahraničí, gde ju levná pracovní síla udělá za zlomek ceny, ale nevíme gde, gdo ani v jakých podmínkách sa výrobky vyrábjajú. Nám de ale o ludi okolo nás, proto veškerú výrobu sústředíme na Valachy a všecko, co vymýšláme a vyrábjáme, sa snažíme dělať pro milovníky Valašska a folklóru, keří sdílajú podobné hodnoty jako my a dokážú naše snahy oceniť. No a protože nám bylo aj lúto, že už málogdo mluví po valašsky, rozhodli sme sa psať celý eshop v našem rodném jazyku. Vyhledávačom sa to nelúbí, markeťákom už vůbec ne, ale my si za tým stojíme, protože sa to lúbí luďom okolo nás aj nám samotným. Rádi bysme, aby sa naše valašské tradice aj zvyky dochovaly aj pro budúcí generace. Celé sme to pojali trochu moderně, aby si v tem každý našel to svoje a aj ti mladí ogaři a cérky temu folklóru rozuměli a našli si k němu cestu.
V čem sme iní
Aj včil, po tech pár rokoch, co výrobky vyrábjáme, víme, gdo naše produkty vyrábjá. Sme rádi, že ludé, s kerýma spolupracujem, sú na stejné vlně a vzájemně sa podporujem. To samé platí aj o obchúdkoch, v kerých si naše výrobky možeš kúpiť. Každý má vlastní dušičku, vlastní energii a samozřejmě příběhy spjaté s jejich majitelama. U srdéčka nás hřeje, gdyž ty příběhy poslúcháme a povídáme si s ludma, keří si dokázali splniť svúj sen.
Často sa stává, že ani se šikovnýma luďma za zádama nestačíme vyrábjať. Nové spolupráce potem hledáme mezi místníma výrobcama a sme rádi, že s většinú z nich vytvářáme dlúhodobé spolupráce. Sú to spolupráce, na keré sme hrdní, lebo sa často jedná o ludi s hendikepem nebo v těžké životní situaci, keří do každého výrobku vkládajú svoje srdéčko a spolupráca s nama jim može trochu pomocť. Daří sa nám tak tým správným zpúsobem podporovať místní ludi a zároveň české, a hlavně to lokální hospodářství.
Do všeckých výrobkú, ať už je to při navrhování nebo výrobě, vkládáme kus moderního pojetí. Díky temu vznikajú výrobky, keré dokážú néenom zachovať tradiční motivy a zachytiť naše zvyky, ale sú aj moderní a užitečné. Dúfáme, že týmto způsobem sa krásy Valach, tradice aj zvyky dokážú uchovať aj v moderní společnosti a pro budúcí generace.
Záleží nám na našem okolí, co a jak děláme a jaký to má dopad na naše okolí. Vyrábjáme proto všecko s úctú k přírodě aj všeckému, co raz předáme našim děckám. Aj to byl dúvod, proč sme sa rozhodli k temu všeckému zabrúzdať aj do neziskové oblasti a nekolikrát ročně pořádáme charitativní akcu "Valašský SWAP".
O Tomovi
Pocházám z Hážovic u Rožnova pod Radhoštěm, gde sem trávil celé dětství. Už od útlého vjeku sem chodil do Valašského súboru písní a tancú Radhošť, v kerém sem protančil 9 let. K folkloru mňa přivedla rodina odzemkářú ze strany mojí mamjenky.
Při studiu na Vysoké škole Báňské v Ostravě (fakultě ekonomické) sem si začal všímať, že sa odlišuju od svojich vrstevníkú rozdílným vnímáním podnětú ze svojeho okolí. Na navazujícím studiu sem otevřel svoju první provozovnu, kerú byla úniková hra ve Valašském Meziříčí. Z prvního spontánního nápadu vznikly další, od pravidelných šifrovacích her, až po založení firmičky pořádající takéto hry pro iné firmy aj veřejnosť. Po dokončení inženýrského studia sem nastúpil do korporace, v keré sem nejakú dobu měl na starosť výrobní linky a potem dělal aj controlling. Za tu dobu sem si stihl uvědomiť, že chcu v životě vytvořiť neco hmatatelného, co bude měť dlúhodobé trvání.
Přes všecky úspěchy mňa ty největší potkaly až s Klárkú. Nigdy bych nevěřil, jakým zázrakem sa možú dva ludé potkať a zamilovať. Byli sme spolu enom chvilu, gdyž přišlo první uzavření hranic a my doma začali uvažovať, co krásného bysme vytvořili néenom pro sebe a ludi kolem nás, ale aj pro další generace. Napadlo nás Valaškování. Myšlenka měť enom e-shop s ponožkama sa postupně začala měniť a my začali podporovať lokální výrobu na Valašsku. Celé sa to spustilo před Vánocama v roce 2020, no to sem ešče netušil, jak sa všecko do roka obrátí – naščestí k lepšímu. Nebyl temu ani rok od založení Valaškování a do života nám vstúpilo děvčátko, keré si celý proces vzalo do svojich ručiček.
Praví sa, že každý by měl měť nejaký sen, kerého by chcel dosáhnúť. Tým mojim je néenom dalej sa věnovať svojí rodině a Valaškování, ale také vytvořiť domov, kerý by to všecko spojoval, neboť Valaškování je už včil v nás.
O Klárce
Já bych svůj život shrnula do jednoho slova, a to je ZÁZRAK. Gdyž sa otočím a podívám sa, čím všeckým sem mosela projíť, abych došla až sem, jaké puclíky do sebe mosely zapadnúť, tak sa mosím fakt smáť. Jasné, že sem sa kolikráť rozčilovala a bečala, jak mně život dává po čuni, ale teď vidím, že to všecko mělo nejaký důvod, a tým bylo potkať Toma, založiť Valaškování a porodiť Rozárku. Kam to pude dál, to sa uvidí. :)
Můj život sa od 13 rokú točil kolem jedneho snu – Irska. Zamilovala sem sa do ňho v hodině angličtiny na základce tak, že bylo enom otázkú času, gdy sa sen stane skutečnosťú. Přišlo to, gdyž sem to vůbec nečekala, jak to ty zázraky majú ve zvyku. :)
Dostudovala sem vysokú v Brně a najednúc mně zostala už "enom" práca na plný úvazek, kerú sem při prezenčím studiu dělala a začala sem sa asi nudiť nebo co. Nebavilo mňa už stavěť vzdušné zámky v korporátu, tož sem aj coby inženýrka ekonomie skončila na pracáku. Pak sa mně dostal pod ruky projekt, kerý mňa nadchl tak, že sem si otevřela svoju Pracovnu ŽENY s.r.o. v Brně. Ten fungoval dva roky, z toho rok sem ho řídila z Prahy, kam sem sa odstěhovala dělať pro ně dalších tisíc prací, jako třeba evenťáka. No zhodú všeckých okolností a díky mojí důvěřivosti luďom (kerá mňa doteď přes to všecko nepřešla), sem mosela moje brněnské děcko zavříť ve chvílu, gdy konečně začalo neco vydělávať. Nemohla sem najíť bývání ani prácu, tož sem si po 16 rokoch splnila sen. Vzala sem všecku odvahu a odjela do Irska na týdeň sama cestovať. Příroda Irska, útesy, moře, vítr... mně učarovalo tak, že sem sa tam hneď měsíc na to přestěhovala a zostala tam rok a půl. Tam sem rozjela kariéru baristky a zamilovala sa do kávy. Celý můj pobyt tam provázel jeden zázrak za druhým. Je to čarovná zem, kerá mňa dovedla k sobě samé. Trávila sem plno času o samotě, meditovala a cvičila jógu, cestovala, zpívala, povídala si s přírodú, prostě sem hledala, gdo vlastně su. A našla sem! Došlo mně, jak mně chybí rodina, přátele a domov. Tož sem sa v zimě 2019 vrátila na Vánoce dom a na cestovatelské seznamce, gde sem dala fotky z Irska, mňa oslovil gdo iný, než můj Tom. :) Napsal mně v jedné zprávě, proč si hledám prácu, gdyž su tak stará, že mám jíť rovnú na dúchod. No a tým svojim humorem mňa dostal. Snáď to teda myslel ze srandy. No aj gdyby ne, gdyby sa nám podařilo rozjeť Valaškování tak, že bysme mohli jít do důchodu už za pár let, vůbec bych sa nezlobila. :) No a pak už to znáte z Tomova vyprávjení. A že nejsu nejmladší, tož sme sa rozhodli na nic nečekať a založiť pravú valašskú rodinu. Moja rodina pocházá z Klobucka, no enom nigdy netančili a nezpívali, tož to snáď s Tomem ešče doženu, protože sa mně to velice lúbí.
Nakonec sem zjistila, jak je mně dobře tady na Valachách, tady u nás doma. Že nemosím cárať po světě, že u nás je přece enom nejkrásněji a ludé, věřte mně nebo ne, sú tu otevření a dobrosrdeční. Mosela sem to vzať přes Brno, Prahu a Irsko, abych našla domov a lásku tam, z kama pocházám. Tam, gde sú dobří ludé a příroda, kerá mi tak moc připomíná Irsko. No enom mně to moře chybí. Teď už enom sním o krásném místečku negde u lesa s potúčkem, gde bysme mohli postaviť domeček s prodejničkú aj kavárničkú a vychovávať to naše malé sluníčko daleko od zmatkú dnešního světa. Ale všecko sa děje z nejakého důvodu a dycky v ten pravý čas. Teď enom pozoruju v přítomnosti, jak ty puclíky pořáď zapadajú přesně do sebe.
